Pěší turistika

Okolí turistického centra SKiMU a obce Malé Úpy přímo svádí k dlouhým procházkám v panenské přírodě Krkonošského národního parku. Ovšem v okolí se nachází nejen překrásné přírodní úkazy, ale i již historické odkazy ze světa lidí.

Ubytujte se ve SKiMU Apartmánech a využijte slev u partnerů SKiMU.

Pohádková stezka

V Malé Úpě na vás čeká deset zastavení s pohádkami od české spisovatelky Marie Kubátové. Dřevěné panely s pohádkou doplňuje dětská prolézačka, která jistě na chvilku zabaví ratolesti a vy si můžete odpočinout. U každého zastavení naleznete také plastický ornament, který obkreslíte tužkou do knížečky. Knížečky s mapkou i popisem tras získáte za malý poplatek v Infocentru na Pomezních Boudách. Cílem celého putování je získání ornamentů všech pohádek na Pohádkové stezce, za které obdržíte odměnu – maloúpský groš. Trasa je dlouhá přibližně 17 km, a proto si její zdolání většina turistů musí rozdělit na několik okruhů. Celá se dá projít průměrně za tři dny.
(Via Pohádková stezka)

Další fotky z Pohádkové stezky najdete v naší fotogalerii.

Sport Centrum Malá ÚpaPohádková stezkaPohádková stezka

Maloúpská cesta na Sněžku

Nejsnazší výstup na Sněžku, vzdálenou jen 7 km od Malé Úpy, vede přímo po hranicích Čech a Polska. Ze Sněžky je možné sejít přes Růžohorky do Spáleného Mlýna a vrátit se zpět do Malé Úpy. Dvacetikilometrová trasa vás provede nedotčenou přírodou Krkonošského národního parku až k Portášovým boudám, odkud je možné sjet sedačkovou lanovou dráhou do Velké Úpy a odtud přes Janovy Boudy a Spálený Mlýn do jdete do Malé Úpy. Cesta přes lanovku a Velkou Úpu se vám prodlouží přibližně o šest kilometrů. Nebo se můžete vydat po Pěnkavčí stezce do Spáleného Mlýna a až do Dolní Malé Úpy.

Maloúpská cesta na mapě.

Průvodce cestou na Sněžku

Po žluté turistické značce vede asfaltová cesta, která vede k boudě Jelenka a měří 3,3 km. Cesta stále mírně stoupá nahoru a vede lesem, proto je Sněžka zatím schovaná. Stezka je ideální pro rodiny s kočárky a pro cyklisty, je to i oficiální cyklotrasa. Ocení ji také ti, kteří nemohou chodit náročnějším a členitým terénem. Pokud vyrazíte od Jelenky na Sněžku, kola nebo kočárky nechte tady, dál už se s nimi nedostanete. V zimě tudy vede i neoficiální sáňkařská dráha.

Po červené turistické značce vede nejznámější cesta na Sněžku protínající celé Krkonoše, Cesta česko-polského přátelství. Vyrazte od Infocentra v Horní Malé Úpě směrem k polským hranicím, před Pomezní Boudou odbočíte doleva, tady začíná turistické značení. Přibližně 3,5 km dlouhá přírodní cesta vede rovněž k boudě Jelence. Připravte se na kameny, kořeny, mírná stoupání i klesání.

Cesta po modré turistické značce je zdaleka nejméně známá. Měří přibližně 4,5 km a vede po polské straně. Vyrazte od Infocentra z Horní Malé Úpy směrem k Pomezní Boudě. Po levé straně minete budovu bývalé celnice a u rozcestníku odbočte doleva nahoru. První kilometr vás čeká prudké stoupání přírodou, na jehož konci je odměna v podobě nádherného výhledu na Malou Úpu a do Polska. Po stoupání sledujte vrstevnici v délce zhruba 2 km až dojdete na vyhlídku Skalní stůl. Tady na vás čeká jeden z nejkrásnějších pohledů na Sněžku v popředí s boudou Jelenkou, vpravo pak dohlédnete do Karpacze. Z vyhlídky seběhnete přibližně 1 km do Sovího sedla, kde se sbíhá modrá s červenou turistickou značkou a odtud už je kousek bouda Jelenka. 

Od Jelenky na Sněžku vedou dvě cesty, po červené a po zelené. Na cestě po červené vás čeká prudké půlkilometrové stoupání klečí na vrch Svorové hory, na jeho vrcholu se otevře další nádherný výhled na Sněžku. Přesto, že se vrchol zdá na dosah, čekají vás ještě 3 km cesty.

Pokud se vydáte po zelené, vyrážíte na tzv. Travers, cestu po vrstevnici bez náročného výšlapu. Právě na této cestě potkáte místo, kde v roce 1945 do úbočí hory narazilo německé letadlo Junkers převážející raněné německé vojáky z fronty. Cestou nahlédnete do Slunečného údolí a Lvího dolu. Poslední úsek na Sněžku pak vystoupáte po žluté, která vede podél trasy bývalé lanovky z Pece pod Sněžkou.

Malá ÚpaMalá ÚpaMalá Úpa

Sagasserovy boudy U Bohouše

Kam v okolí Malé Úpy na pořádný steak? Jedině na Sagasserovy boudy U Bohouše. Steak z býčka chovaného v 1000 m n.m. totiž není k dostání každý den. Za zmínku také stojí to, že U Bohouše není chován v Čechách běžný dobytek, nýbrž Skotský náhorní skot. Jedná se o velmi houževnaté plemeno, které je neobvyklé svou dlouhou, hustou srstí a dlouhými rohy. Nezapomeňte tedy připsat Sagasserovy boudy do svého itineráře. Z Malé Úpy sem dojdete přes Janu směrem na horní stanici vleku Portášovy boudy a zpátky můžete jít Pěnkavčí cestou kolem Šímových chalup a Tonových domků. Cesta tam a zpátky tak vyjde na pěknou 20 km procházku.

Okruh mezi Malou a Velkou Úpou

Přibližně 26 kilometrový okruh vede z Malé Úpy přes Horní Maršov, který vám nabídne mnoho architektonických památek, namátkou Dixovu brusírnu dřeva, novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční kamenný kostel italského stavitele Carola Valmadiho. Z Horního Maršova vás zelená naučná stezka dovede k hrádku Aichelburgu. Za hrádkem po cca 200m odbočíte ze zelené stezky na modrou směrem na Vlašské boudy, kde se můžete občerstvit ekologicky čistými produkty horské farmy Sosna. Přes Vavřincův Důl dojdete až do Velké Úpy a odtud se svezete lanovou dráhou Portášky (v provozu od 8.00 do 18.00) na Portášovy Boudy. Z Portášových Bud se po zelené dostanete na Pěnkavčí cestu a do Krakonošova údolí a vyjdete znovu v Malé Úpě U kostela.

Okruh na mapě.

Cesta česko-polského přátelství

Cesta česko-polského přátelství je hřebenová červeně značená turistická magistrála v Krkonoších.
Asi 28 kilometrů dlouhá trasa vede z rozcestí pod Tvarožníkem podél česko-polské státní hranice kolem Sněžných jam, Petrovy boudy, Špindlerovy boudy až k boudě Slezský dům na polské straně hranice). Přes Słonecznik (kde se trasa vzdaluje od hranice do polského území) a vrchol Sněžky vede cesta dále až k hraničnímu přechodu Pomezní Boudy – v závěrečném úseku státní hranici opisuje polská modře značená trasa, zatímco červená magistrála si cestu zkracuje přes české území.
(Via Krkonoše.eu)

Cesta česko-polského přátelství na mapě.

Šímovy Chalupy

Šímovy Chalupy jsou skupinou asi osmi horských chalup v luční enklávě nacházející se
v prudkém jižním svahu Jelení hory. Leží nad údolím Jeleního potoka asi 4 kilometry jihovýchodně od nejvyšší hory Krkonoš Sněžky v nadmořské výšce přibližně od 1010 do 1060 metrů. Horní částí osady prochází neveřejná zpevněná lesní cesta, která vychází ze Spáleného Mlýna, vede do nejzazší části Lvího dolu, kde se stáčí zpět a stoupá úbočím Jelení hory k Šímovým Chalupám a pokračuje kolem sousední osady Niklův vrch do Horní Malé Úpy. Méně kvalitní cesta přichází do střední části osady od východu z údolí Malé Úpy. Do spodní části Šímových Chalup vede pouze pěšina od Jeleního potoka. V roce 2004 byly Šímovy Chalupy zařazeny mezi vesnické památkové zóny.
(Via Malá Úpa)

Francouzský chodník

„Na soutoku Jeleního potoka s Malou Úpou na začátku Lvího dolu stál v místě dnešní skládky dřeva zajatecký tábor oplocený ostnatým drátem. Jen čtvrt kilometru za závorou, která omezuje vjezd vozidel do Lvího dolu stoupá napravo k Šímovým chalupám tradiční štětovaná cesta postavené pro svážení dřeva na saních rohačkách.“ Cestu z donucení vybudovali francoužští zajatci, kteří byli v roce 1943 v zajateckém táboře drženi. Cesta po 575m končí a na Šímovy chalupy se dostanete po kraji lesa po pěšině. Dále po pěšině se nachází Tonovy domky. Ovšem ze tří chalup se zachovala pouze jedna s číslem 42. Stavení zaujme unikátním maloúpským seníkovým víkýřem se vchodem na půdu pokrytým dřevěným šindelem.
(Via Malá Úpa)

Francouzský chodník na mapě.

Lesní hrádek Aichelburg

Lesní hrádek Aichelburg postavil lesní personál panství Maršov jako památník Bertholda hraběte Aichelburga, který se zapsal jako dobrý hospodář a mecenáš východních Krkonoš. Vznikl vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce 736,45m. Podle hraběte Aichelburga je pojmenována i 8 km dlouhá vycházková trasa
z Horního Maršova na Valšovky nad Velkou Úpou. Půldenní vycházka pokračuje úbočím Světlé hory přes významný soubor lidové architektury na Velkých Tippeltových boudách
a končí u horské farmy Sosna s občerstvením na Valšovkách.
(Via Veselý výlet)

Lesní hrádek Aichelburg na mapě.

Lví důl

Lví důl je jedno z nejméně známých a nejméně navštěvovaných míst Krkonoš. Táhne se
v délce přibližně 4 kilometrů a dno je převážně orientováno a svažuje se ze severozápadu na jihovýchod. Důl je hluboce zaříznutý a sevřený prudkými svahy Růžové hory na západě
a Jelení hory na východě. Mísa v horním zakončení dolu je uzavřena na severozápadě nejvyšší horou Krkonoš Sněžkou, na severu Svorovou horou a mezi nimi Obřím hřebenem. V dolním zakončení se nachází zákrut, za kterým navazuje poslední 1 kilometr dolu orientovaný západ - východ. Z jižní strany zde k němu přiléhá Pěnkavčí vrch. Důl leží na území Krkonošského národního parku.
(Via Wikipedia)

Lví důl na mapě.

Výlety pro lidi s handicapem a rodiče s dětskými kočárky

I těm, kteří mají problémy s chůzí nebo se ještě ani nepostavili na vlastní nohy, mají Krkonoše co nabídnout. Nejblíž Malé Úpě je trasa náročnější, ale s trochou šikovnosti a s pomocí asistenta zvládnou tento necelých 6 km dlouhý okruh lidé jak na elektrickém, tak na mechanickém vozíku. Výlet začněte na parkovišti u hraničního přechodu do Polska na Pomezních boudách, po červené značce se vydejte na Nové Domky a poté odbočte na Moravanku. Z červené turistické značky se dáte doprava a po krátkém úseku neznačené asfaltky se napojíte na žlutou a zvolna sjedete do Černé Vody a mírným stoupáním zpět na parkoviště.

vyznačené trasy pro vozíčáře

Maloúpské tisícovky

Užijte si v Krkonoších opravdu aktivní dovolenou, výzva zdolat maloúpské tisícovky je právě pro vás. 

Na české straně Krkonoš stojí 64 hor, které přesahují 1 000 m. n. m. Jen v Malé Úpě a jejím blízkém okolí jich najdete 10. Tyto vrcholy teď zdobí označovací sloupky, jejichž mapku koupíte v Infocentru Malá Úpa, ve Veselém výletu v Horním Maršově a v Poštovně na Sněžce za 20 Kč. V kartičce s mapkou máte vyznačená políčka k procvaknutí ve značkovacím zařízení umístěném na každém vrcholu, čímž prokážete zdolání hory. Až budete mít mapku označenou na všech deseti k tomu určených místech, odměnou vám kromě skvělého pocitu a krásných zážitků bude maloúpský cepínek, který si vyzvednete v Infocentru Malá Úpa.

Zdolat naše tisícovky není závodění, ale hledání krásných zážitků a užívání si pobytu v KRNAPu. Není tedy třeba nasbírat značky za jeden den.

1. Sněžka (1 602 m)

Ne každý ví, že na Sněžku se lze dostat příjemnou pěší tůrou přímo z Malé Úpy, odkud je to pouhých 7 km. Ze středu obce na Sněžku vedou hned dvě cesty, žlutá značka vás povede po asfaltu, červená po pěšině. Obě se potkají na Jelence, kde se můžete občerstvit před prudkým výstupem na Svorovou horu. Odtud jste po krásné hřebenové tůře na Sněžce za chvilku. Ke značkovacímu sloupku, který je nedaleko terasy České poštovny, dojdete i od Spáleného Mlýna přes Růžohorky.

2. Svorová hora (1 410 m)

Na polské straně této hory můžete hledat (a najít) české granáty. Pokud vás ale víc láká kartička procvaknutá na místě vyznačeném v mapce pro horu ze svoru, dejte se po Cestě česko-polského přátelství spojující po hřebeni Horní Malou Úpu se Sněžkou.

Označovací sloupek na Svorové hoře

3. Tabule (1 282 m)

Záleží jen na vás, z které strany na skalnatou horu sem tam porostlou vřesem a borůvčím půjdete. Můžete vyrazit z Pomezních Bud po modré značce přes Kowarski Grzbiet, nebo obráceně - z polských Kowar po Tabákové cestě (žlutá turistická značka), stejně jako pašeráci tabáku v první polovině 19. století.

4. Čelo (1 269 m)

Z Tabule na vedlejší vrchol - Čelo je to po modré značce směrem na východ 1,5 km. V opačném směru - z Polska sem vede žlutá značka z Kowar až na Tabuli (7 km), takže zvládnete při jednom výšlapu označit hned dvě pole na kartičce. Ale dostanete se sem i z Pomezních Bud po modré. Značkovací sloupek najdete hned u cesty, není tedy přímo na vrcholu.

5. Lysečinská hora (1 188 m)

Odlesněný plochý vrchol Lysečinské hory nabízí krásné výhledy na Broumovský výběžek s Vraními horami, Góry Walbrzyšské, Bor a Hejšovinu a vzdálený hřeben Orlických hor. Mezi Lysečinskou horou, Dlouhým hřebenem a Kraví horou, které jsou hned následující tisícovky, vede údolím Pohádková stezka s herními prvky pro děti. Pro malé děti je ale takovýto “trojvýstup” náročný, proto doporučujeme dojít si pro značky na třikrát ve třech okruzích.

Sloupek pro označení vaší karty - mapky najdete na Lysečinské hoře hned u cesty.

6. Dlouhý hřeben (1 085 m)

Na severu se napojuje na Pomezní hřeben, na jihu je nad obcí Horní Maršov zakončen vrcholy Stará hora a Špičák. Svahy Dlouhého hřebenu jsou prudké a s velkým převýšením. Hlavní vrchol, na kterém budete hledat označovací sloupek, leží zhruba ve třetině severní délky. Na mnoha místech hřebenu jsou stromy vykáceny, ale mýtiny tu zvolna zarůstají. Při odpočinku v trávě sledujte nádherné výhledy na Malou Úpu i další tisícovky.

7. Kraví hora (1 072 m)

Jen kilometr od Horní Malé Úpy (U Kostela) na vás čeká kruhový výhled do kraje z odlesněného vršku Kraví hory. Hlavní turistické trasy sem nevedou, budete muset po vrstevnicových lesních cestách. Proto si tady užijete opravdový klid hor.

Označování na Kraví hoře

8. Pěnkavčí vrch (1 105 m)

Z Portášových Bud sem dojdete pohodlně po žluté značce přes Růžohorky, a můžete pokračovat po hřebeni až na Sněžku. V opačném směru dojdete až na soutok Úp. Opravdovou romantiku si užijete při stoupání po Pěnkavčí cestě, pokud půjdete ze Spáleného Mlýna. Je pořádně strmá, zato nabízí nádherné výhledy do údolí Messnerova potoka, Lvího dolu a na luční enklávu Šímovy chalupy se souborem chráněné lidové architektury.
Na Pěnkaváku, jak mu tady říkají místní, díky jeho prudkým svahům a odlehlé poloze nepotkáte celé dny živou duši, a tak při hledání značkovacího sloupku budete mít klid na to, prohlédnout si kamennou mohylu, která označuje vrchol hory.

9. Jelení hora (1 072 m)

Samé prudké svahy a těžko dostupná tisícovka, to je Jelení hora. Vede sem jen lesní cesta, proto musíte vynaložit trošku větší úsilí pro nalezení geodetického bodu, který označuje vrchol. Výchozí bod pro tuhle expedici je v horním rohu luční enklávy Šímovy chalupy - váš zážitek tak nebude jen sportovní, ale i kulturní, protože si prohlédnete státem chráněné památky lidové architektury.

10. Haida (999 m)

Možná ze své zimní dovolené znáte stejnojmennou běžkařskou trasu, která vede okolo Vřesového vrchu. Turistické cesty tudy vedeny nejsou, proto se sem nejlépe dostanete od silnice II/252 od Žacléřských Bud. Značkovací sloupek hledejte hned u běžecké cesty s výledem na Rotterovy boudy a Sněžku. A kdyby toho hledání nebylo dost, na severním svahu pátrejte po pramenu sv. Vojtěcha, kde vyvěrá radioaktivní voda. Najdete pod ním dokonce radonovou vanu.

A jak to vypadá, když někdo zdolá naše tisícovky? Mapka po jednodenním výběhu borce Vaška Patsche byla takhle krásně procvakaná, a Vašek si tak v Informačním centru vyzvedl památeční Maloúpský cepínek. Další čekají na vás!

Maloúpské rozhledny

Na vrcholy hor i široká údolí se můžete podívat z výšky. A odkud jsou ty nejhezčí výhledy? V okolí Malé Úpy jsme pro vás našli hned několik rozhleden, které rozhodně stojí za zařazení na trasu vašich výletů.

Černá hora

Na Černou horu vedla kabinová lanovka už v roce 1928, a byla tak první v republice. Dnes její někdejší slávu důstojně připomíná jediný původní opěrný sloup - díky občanskému sdružení Panorama je z něj od roku 1998 rozhledna. Na vrcholu najdete dalekohled a také kameru ČT zajišťující přímý přenos z českých hor. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 21 metrů uvidíte po vystoupání 106 schodů vrcholy Krkonoš, Podkrkonoší, Orlické hory a Jizerské hory.

V červenci a srpnu je otevřeno denně od 10.15 do 17.00 a za vstupné zaplatíte 10 Kč.

rozhledna Černá hora

Hnědý vrch

Na stejnojmenné hoře stojí rozhledna teprve šestým rokem, je ze dřeva a oceli a má tři vyhlídkové plošiny. Na tu nejvyšší, která je krytá, musíte vystoupat po 138 schodech. Odměnou vám pak bude výhled z nejvyšší rozhledny v Krkonoších na hlavní krkonošský hřeben. Stavba architekta Michala Rosy vyniká nejen výškou, ale i zvláštním půdorysem, kdy nestojí na čtyřech, ale na šesti opěrných sloupech z hrubě otesaných kmenů.

Vstup je zdarma, a nahoru se dostanete od června do října v době provozu lanovky, od 9.00 do 16.00.

rozhledna Hnědý vrch

foto: drevostavby.cz

Šibeník

Památník bitvy u Trutnova, kde generál Gablenz dovedl rakouské vojáky k vítězství, byl odhalen v roce 1868. Pod dvacetimetrovým obeliskem je pohřben sám Gablenz, který sice zemřel v roce 1874 v Curychu, ale protože si přál být pohřben se svými vojáky, v roce 1905 byly jeho ostatky převezeny sem. Přitom ještě sto let před bitvou zde býval šibeniční vršek. Železná konstrukce rozhledny má 62 schodů, po jejichž vystoupání si můžete osvěžit historii a podívat se na trutnovská bojiště. Kvůli množství stromů je výhled umožněn jen na sever a západ, tedy na město Trutnov a krkonošské vrcholky.

Během prázdnin slouží každý den kromě pondělí od 13.00 do 18.00 u památníku průvodci z řad členů Klubu vojenské historie Trutnov, a umožňují zdarma vstup na rozhlednu i do krypty.

Gablenzův památník

foto: panoramio.com

Eliška

Nejmladší ze všech vyhlídkových věží v Krkonoších je loni otevřená Eliška. V těsné blízkosti pevnosti Stachelberg se tyčí do výšky 24,5 metru. Postavena je z borovicového dřeva, a cíleně evokuje vojenské pozorovatelny - Stachelberg byl totiž největší dělostřeleckou tvrzí v pohraničním opevnění proti hitlerovskému Německu -  a rozhledna tak vzhledově skvěle zapadá do celkového rázu krajiny. Po schodech z oceli vystoupáte postupně na dvě vyhlídkové plošiny, a za pěkného počasí uvidíte nejen Trutnov a Žacléř, ale i Orlické hory.

Eliška je přístupná od 1. 4. do 30. 11. a vstup je zdarma.

rozhledna Eliška

foto: panoramio.com

Modré kameny

Když půjdete z Janských lázní po modré a následně po žluté značce, dostanete se ke křemencovým skalkám na úbočí Světlé hory, Modrým kamenům. Na nich člověk nic nevybudoval, a tak je vyhlídka z nejvyšší skalky čistě přírodní. To ovšem znamená bez schodů, a proto se na Modré kameny dostanete, jen pokud jste obratný lezec.

vyhlídka Modré kameny

foto: geocaching.com

Partneři SKiMU:

Přihlášení k odběru novinek

texty.newsletter-souhlas.newsletter